Po Dziadech byl pro mě největší výzva v Buranteatru projekt Pravé poledne, který má zajímavou formu: dramatik LaBute rozčlenil text 99 "údery", které člení text při významových obratech. Rozhodli jsme se je neinscenovat úderem, ale hrou světel a hudbou. Prakticky to znamená, že vždy mezi dvěma údery hudba zní a mezi dalšími dvěma ne a do toho se mění světelný design. Vzniklo tak 49 tracků o délce od pár sekund do šesti minut, které jsem celý podzim 2013 vytvářel v přátelském prostředí Subsonic studia v Brněnské Zbrojovce. Asi jsem nezažil tak příjemnou a zároveň intenzivní práci. Bohužel ke správnému výsledku na divadle by bylo potřeba grant zajišťující nám obživu během zkoušek nejméně na tři další týdny generálek navíc, takže takřka veškeré finesy a detaily při provedení zanikají na bázi toho, že se z hudby stal jen "podmaz". I proto zde publikuji jen několik podle mého názoru zdařilých částí.