Divadelní píseň – Graf von Öderland vznikla v roce 2000. Patří mezi první mé dodělané skladbičky za studií. Představuje můj tehdejší postoj k symbolizaci v hudbě. Text je ze stejnojmenné rané divadelní hry Maxe Frische, situace ze hry určila průběh hudby: dívka Inge, chycená v molochu všednodennosti, vaří oběd, poslouchá rádio (nacistická znělka z Tannhäusera v začátku) a doufá ve změnu i za cenu individualistického teroru-). Původní verze písně, jak je zde nascanovaná, je pro dva klavíry a zpěv. Technicky je skladba řešena jako montáž citací a prvků. Zpěv je originální melodie, její refrén jsem zaslechl kdysi při cestě z gymplu na Žižkově v pokřiku cikáněte. Bas je jednoduchá dodekafonní řada, v prvním klavíru zní jako cantus firmus katolický hymnus Ad coenam (U beránkovy hostiny), v diskantových ritornelech se po frázích vrací motiv z Vysockého písně Pravda a lež. V závěru obou slok je použita doslovná citace ze Satieho Pièces froides. Závěr skladbičky je autocitace ze sboru Světlonoš na Brjusovův text z románu Ohnivý anděl. Beru to celé dnes jako utopickou koncepci, ale těší mě doteď, že jsem to vůbec skloubil :-) Píseň byla provedena v rámci „škaredých střed“ Studia soudobé hudby na JAMU, zpívala Hana Škarková-Šrubařová, na klavíry hrály Ema Jedlička-Gogova a Mirjana Stefanovič.